II. První dny na Aljašce
Překračujeme téměř opuštěnou celnici a vjíždíme na území 49. státu USA - Alaska, s přezdívkou: "The Last Frontier". Z hranice nás do Anchorage, největšího města s 300 000 obyvateli, což představuje téměř polovinu obyvatel Aljašky, čeká již jen něco málo přes 600 kilometrů. Začínáme věřit, že na pohovor dojedeme v čas. Přesto pouze míjíme největší chráněnou oblast Severní Ameriky tvořenou národními parky: The Chugach, Wrangell a St. Elias zvaný "mountain kingdom of North America." Nalézá se zde největší koncentrace ledovců. Opravdoví vyznavači divočiny míří sem a ne do více navštěvovaného a civilizovaného Denali NP.
Konečně přijíždíme do Anchorage a zakončujeme více jak 6 500 kilometrů dlouhou cestu z Portland,ME ležícím na severovýchodě USA. Anchorage bylo založeno v r. 1914 jako hlavní zázemí pro železnici do Fairbanks. Toto město je odrazovým můstkem téměř kamkoliv na Aljašce. Hodně se rozrostlo také díky dvou vojenským základnám postaveným během Druhé světové války - Fort Richardson a Elmendorf Air Force Base. Před válkou mělo město něco málo přes 7 tisíc obyvatel, na konci války jich bylo více jak 43 tisíc. Ekonomicky obec závisí hlavně na přírodních zdrojích - ropa, plyn, ryby.
Petr zde byl již před rokem, a tak bez větších nesnází nacházíme úřad práce, kde se právě dnes koná nábor na práci do rybáren - fish processing. Pokud máte pracovní povolení a jste schopni tvrdě pracovat, což představuje i šestnáct hodin denně, sedm dní v týdnu stát na nohou, tak vám promítnou dokumentární film, položí pár otázek a oznámí, že se druhý den máte dostavit pro bližší instrukce. Večer si zamlouváme motel a pořádáme párty na oslavu úspěšného zakončení první fáze naší výpravy. Absolvovaná cesta si ale vybírá svoji daň, a tak upadám do hlubokého spánku s nedopitým třetím pivkem v náruči. Ani ostatní na tom nejsou o moc lépe, a tak poté, co mě a na zemi spícího Petra na památku zvěční, oslava končí a pokoj se ponoří do naprostého ticha.
Spenard International Hostel- je ideální místo, kde se ubytovat. Je malý, ale má tři prostorné kuchyně, dvě společenské místnosti, knihovnu, internet (ale ve veřejné knihovně můžete mít internet zdarma). Neméně podstatný je příjemný personál a dobrá cena $15 Cash (2000). Půjčení kola na celý den - $5. To je také vynikající cena, protože obvykle stojí půjčení kola $15 a více $ na půl dne. Pokud mají v hostelu obsazeno, můžete si postavit stan na zahradě a využívat veškerého vybavení. Cena je stejná.
Před odletem do PPT máme pět dní volna. A tak se vydáváme společně s Melindou, kterou jsme potkali právě ve Spenardu, za ledovci, fjordy a zasněženými horami na nedaleký poloostrov Kenai.