vlasta logo vlasta logo

Mauna Loa - To Red Hill cabin

Relevant links

Probouzím se do šedivého rána. Mrholí. V jinak útulném kempu Namakani Paio je ještě klid. Mlha se převaluje mezi stromy a znemožňuje větší viditelnost. V této návětrné části ostrova je to typické počasí. Severovýchodní větry denně přinášejí oblaka, jež se zastaví teprve o hory. Je zde podstatně větší množství srážek nežli na jihozápadní části ostrova, jenž se naopak vyznačuje převážně slunečným počasím. To platí pro ostrov "Big Island" nebo-li "Hawaii", stejně jako i pro ostatní havajské ostrovy.

Je šest hodin. Dnes vstávám s východem slunce. Mám naspěch. Mým cílem je zahájení výstupu na nejmasivnější horu světa - "Mauna Loa". Uvažujeme-li výšku této sopky ode dna oceánu, dosahuje 18 480m a byla by po Mauna Kea, nejvyšší havajské sopce nacházející se v blízkém sousedství, druhou nejvyšší horou světa. Objem horniny tvořící horu dosahuje objemu 19 000 kubických mil.

Po krátké snídani pod přístřeškem vybaveným i krbem skládám stan a odcházím. Opouštím kemp ve kterém můžete sedm nocí zdarma tábořit a jdu k asi kilometr vzdálené křižovatce. Zde se od jediné silnice vedoucí kolem ostrova odděluje úzká vyasfaltovaná cesta zvaná "Mauna Loa Strip Road". Jde o 22 kilometrů dlouhou slepou silničku. Přestože provoz zde je nulový, spoléhám na to, že mě někdo sveze. Cesta se zpočátku trochu vlní, ale nadmořská výška neroste. Viditelnost stále zhoršuje trvající mlžný opar. Asi po čtvrthodině mi zastavuje mladá Japonka. Přistěhovala se před několika lety ze sousedního ostrova Maui, na kterém pro ni již začínalo žít příliš mnoho lidí. Přestože Big Island je ostrovem větším nežli ostatní havajské ostrovy dohromady a má nejmenší hustotu osídlení, i zde v posledních letech populace rychle roste. Japonečka již po třech kilometrech zastavuje. Jejím cílem je místní Kipuka Pualulu - ptačí přírodní rezervace. Přede mnou je ale dlouhá cesta a tak se musíme rozloučit. V současnosti se odhaduje, že každý rok se na ostrovy "zavleče" dvacet nových zástupců fauny a flory. Na devadesát procent jich je dnes na ostrovech cizorodých. Dříve uchycení jednoho nového druhu trvalo přibližně 30 tisíc let. Z něho se pak vyvinuly nové druhy, přizpůsobené místním klimatickým podmínkám. Proto se naopak velký počet původní havajské fauny a flory nevyskytuje nikde jinde na světě.

V místě ptačí rezervace se již tak úzká silnice mění v cestu širokou tak pro jedno auto. Začíná prudce stoupat. Podle přísloví "odvážnému štěstí přeje" mi zastavují manželé ve středním věku. Před odchodem do práce si vyjeli na ranní procházku do přírody. Jak zjišťuji, mám opravdu velkou kliku. Silnici téměř nikdo jiný nepoužívá. Proto se také rozhodli, že mě hodí až na konec cesty k "Mauna Loa Look Out". U tohoto výchozího bodu není žádný zdroj vody. Sice mám ve výbavě tablety na úpravu přírodní vody, ale zde není žádná. A tak jsem rád, že jsem ušetřil nejen čas, ale i ty dva litry vody, které jsem si vzal. Bez nich bych se musel pravděpodobně vrátit.
Zde ve výšce 2031m začíná turistická stezka vedoucí až na vrchol hory zvané také "plochá hora". Stezka není strmá, naopak jde o velice pozvolný výstup dlouhý 32 kilometrů. První záchytný bod v podobě chaty ve výšce 3059m je vzdálen 12,1 kilometrů. Zde plánuji přečkat noc. Rozhodl jsem se tak po konzultaci s rangerem v informačním centru Volcano National Park. Pro vícedenní výstup na tuto horu je potřeba se zaregistrovat. Registrace je zdarma a dostanete tak i povolení přespat v chatkách na hoře postavených.

Pouze několik set prvních metrů vede stezka mezi keříky. S přibývajícími metry se ale vegetace rychle zmenšuje až mizí úplně. Jsem nad mraky i mlžným oparem jenž mi brání ve výhledu k úpatí hory. Až v dálce za ní se modrá nekonečný Pacifik s typickým zaoblením Země. Je to nádhera. Sluníčko začíná pálit ostošest. Při pohledu vzhůru poprvé spatřuji vrchol hory. Celá hora má velice pozvolný oválný tvar. Potkávám mladého Němce. Vedle sdělení, že jsem jediný, koho za dva dny viděl, získávám velice důležitou informaci. V mém dnešním cíli - Pu´u ´Ula´ula (Red Hill) Cabin je voda. Oddychuji si. Podél celé mé plánované čtyřdenní trasy jsou pouze dvě místa, kde je šance získat vodu. Jde o dešťovou vodu jež se chytá do sudů ze střech chatek. Vodu máte šanci získat pouze v případě, že ji návštěvníci od posledního deště před vámi všechnu nezužitkovali. Po této radostné zprávě pokračuji s klidem dál. Na obzoru spatřuji kopce z červeně zbarvené lávy. Odhaduji, že v těch místech již musí být chatka. Po další půlhodince pochodu se pouhých pár metrů přede mnou v malinkém údolíčku opravdu objevuje útočiště. První etapa mi trvala čtyři hodiny.


TOPlist
Author | Site Map | ©1996-2024 & disclaimer | info@vlasta.org | Timestamp: November 2002 | Recommend Top